Blackout, krize a civilní ochrana v Česku: zásoby, úkryty, masky a na koho se obrátit
Co doporučuje Ministerstvo vnitra a hasiči pro prvních 72 hodin krize, jak funguje stav nebezpečí a nouzový stav, kde najít mapu úkrytů, kdo vydává ochranné masky a jak stát zajišťuje civilní ochranu.
Sítě jsou plné videí o blackoutu, jaderné zimě a konci světa. Mnohá z nich straší bez jakéhokoli zdroje. Skutečná připravenost je nudná: voda, jídlo, rádio, hotovost a vědět, kdo v Česku za co odpovídá. Tady je přehled podle platných předpisů a oficiálních doporučení.
1. Pravidlo 72 hodin: co doporučuje stát
Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor ČR provozují projekt 72 hodin (www.72h.gov.cz). Vychází z toho, že první tři dny krize, například při výpadku elektřiny, vody nebo internetu, by měla domácnost zvládnout vlastními silami. Jde o výklad úřadu, ne o právní povinnost.
- Voda: nouzově stačí dospělému 2 litry denně na pití, včetně hygieny a vaření počítejte s 10 až 15 litry na osobu denně. Na pití jen balená voda nebo voda z cisteren, nádoby (kanystry s uzávěrem) mějte připravené předem.
- Jídlo: trvanlivé potraviny, které nepotřebují vaření (například kuskus nebo instantní kaši lze zalít studenou vodou).
- Léky a lékárnička: potřebné léky na týden.
- Rádio a svítilna na baterie, nabitá powerbanka a náhradní baterie.
- Hotovost v mincích i bankovkách (při výpadku proudu nefungují karty a bankomaty).
- Kopie důležitých dokumentů, hygienické potřeby, krmivo pro zvířata, plná nádrž v autě.
- Autonomní detektory kouře a plynů (oxid uhelnatý), hasicí přístroj nebo hasicí deka, pokud používáte kempingový vařič nebo gril.
2. Co dělat při výpadku elektřiny
- Odpojte spotřebiče ze zásuvek, nejjednodušší je vypnout hlavní jistič.
- Lednici a mrazák otevírejte co nejméně, rozmražené potraviny spotřebujte co nejdřív a znovu zamrazit je lze jen po tepelné úpravě.
- Vařte venku na kempingovém vařiči nebo grilu a s ohněm zacházejte opatrně.
- Vytápějte jen jednu místnost: zavřete dveře do ostatních, oblékejte se do vrstev, všichni spěte v jedné místnosti. Nepijte alkohol.
- Telefonujte jen v nejnutnějších případech, mobilní síť může být přetížená. Čísla blízkých mějte zapsaná na papíře.
- Vodu z vodovodu lze při výpadku proudu pít, pokud obec neoznámí jinak. Toaletu splachujte jen v nezbytných případech.
- K poškozenému elektrickému vedení se nepřibližujte a oznamte ho obci nebo dodavateli.
3. Jak stát vyhlašuje krizi
Krizový zákon rozlišuje stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu (§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.). Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor, jen na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 30 dnů, a prodloužit ho lze jen se souhlasem vlády (§ 3 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb.). Nouzový stav vyhlašuje vláda (čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky). Při nebezpečí z prodlení ho může vyhlásit předseda vlády a vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin schválí nebo zruší (čl. 5 odst. 3 téhož zákona).
Za nouzového stavu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytném rozsahu omezit například svobodu pohybu a vlastnické právo, za které náleží přiměřená náhrada (§ 5 zákona č. 240/2000 Sb.). Vláda může nařídit evakuaci nebo uložit pracovní povinnost či povinnost poskytnout věcné prostředky (§ 6 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb.). Rozhodnutí hledejte na úřední desce obce a kraje, v obecním rozhlase a v Českém rozhlase a České televizi.
4. Vaše povinnosti a nároky při zásahu
- Máte právo na informace o opatřeních k ochraně obyvatelstva (§ 25 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.).
- Musíte strpět omezení nařízená velitelem zásahu a na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu poskytnout osobní nebo věcnou pomoc (§ 25 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.). Pomoc můžete odmítnout, pokud by ohrozila život nebo zdraví vás či jiných osob (§ 25 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.).
- Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby do 18 let a od 62 let, zdravotně nezpůsobilé osoby a ty, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké (§ 26 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.).
- Za osobní nebo věcnou pomoc a za omezení vlastnického či užívacího práva náleží peněžní náhrada od krajského úřadu, vyplácí se do 6 měsíců od ukončení prací (§ 29 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.).
5. Civilní ochrana: kdo ji v Česku zajišťuje
Ochrana obyvatelstva (v zákoně civilní ochrana) zahrnuje varování, evakuaci, ukrytí, nouzové přežití a další opatření k ochraně života, zdraví a majetku (§ 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.). Podrobnosti stanoví vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Podle HZS ČR ústřední roli hraje Hasičský záchranný sbor ČR a jeho generální ředitelství v rámci Ministerstva vnitra koordinuje ministerstva, kraje a obce.
- Obecní úřad zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob, podílí se na nouzovém přežití obyvatel, hospodaří s materiálem civilní ochrany a vede evidenci a kontrolu staveb civilní ochrany v obci (§ 15 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.). Seznamuje také obyvatele s možným ohrožením a organizuje jejich školení (§ 15 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb.).
- Starosta při zásahu zajišťuje varování osob na území obce, organizuje evakuaci a činnost obce v podmínkách nouzového přežití a může vyzvat k osobní nebo věcné pomoci (§ 16 zákona č. 239/2000 Sb.).
- Hasičský záchranný sbor kraje vede evidenci stálých úkrytů v kraji a kontroluje jejich stav, vlastník úkrytu odpovídá za jeho technický stav (výklad HZS ČR, stránka Ukrytí obyvatelstva).
- Způsob a rozsah ukrytí obyvatel stanoví plán ukrytí, který je součástí havarijního plánu (§ 16 odst. 1 vyhlášky č. 380/2002 Sb.).
- Podle HZS ČR (3. 3. 2026) se připravuje nová Koncepce ochrany obyvatelstva, novely předpisů o ukrytí a projekty jako Cell Broadcast a Městečka bezpečí v krajích. Jde o plány, ne o platné předpisy.
6. Sirény a varování
- Všeobecná výstraha je jediný varovací signál: kolísavý tón, trvá 140 sekund a může zaznít až třikrát s přestávkami zhruba tři minuty.
- Zkouška sirén není varování: nepřerušovaný tón 140 sekund, zpravidla každou první středu v měsíci ve 12:00.
- Požární poplach (přerušovaný tón po dobu jedné minuty) svolává jednotky dobrovolných hasičů.
- Po všeobecné výstraze se ihned ukryjte v nejbližší zděné budově nebo zůstaňte tam, kde jste, zavřete a utěsněte okna a dveře, vypněte ventilaci a klimatizaci a zapněte rozhlas nebo televizi (při výpadku proudu rádio na baterie). Děti ve škole nevyzvedávejte. Při bezprostřední hrozbě povodně se neukrývejte v budově, ale přesuňte se na vyvýšené místo.
- Varování přichází i přes Český rozhlas a Českou televizi, lokalizované SMS od HZS ČR (bez registrace), obecní rozhlas, weby a sociální sítě HZS, policie a obce nebo aplikace jako Záchranka. Cell Broadcast se zavádí a má být k dispozici od konce roku 2026.
Pozor na rozdíl v pokynech: stránka HZS o varování radí při všeobecné výstraze vyšší patra uprostřed budovy bez oken a vyhnout se sklepům, zatímco stránka o ukrytí uvádí suterén nebo sklep pro improvizovaný úkryt. Co platí právě teď, vždy upřesní pokyn v rozhlase, v televizi nebo od obce.
7. Úkryty a kryty: které existují a kde je najít
Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostech zajišťuje v improvizovaných a ve stálých úkrytech (§ 16 odst. 2 vyhlášky č. 380/2002 Sb.). Stálé úkryty tvoří trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící stavby (§ 16 odst. 4 vyhlášky č. 380/2002 Sb.). Dělí se na tlakově odolné (proti účinkům zbraní hromadného ničení) a tlakově neodolné (proti záření, radioaktivnímu prachu a částečně proti tlaku) a na ochranné systémy podzemních dopravních staveb (§ 16 odst. 5 až 7 vyhlášky č. 380/2002 Sb.).
- V Česku je necelých 1 600 stálých úkrytů s kapacitou zhruba 310 tisíc osob (asi 3 % obyvatel). Ochranný systém metra má teoretickou kapacitu dalších 332 tisíc osob a Strahovský tunel 15 tisíc (HZS ČR, 3. 3. 2026).
- Stálé úkryty jsou určeny pro stav ohrožení státu a válečný stav, jejich zprovoznění trvá desítky hodin, u některých týdny, a pro běžné mimořádné události (například povodeň) se nepoužívají.
- Navyšování kapacity stálých úkrytů se podle HZS neplánuje, vyžadovalo by to vysoké náklady a desítky let výstavby.
- Základem je improvizované ukrytí: setrvání v budově nebo předem vytipovaný a upravený prostor (sklep, suterén, klenutý prostor s co nejméně okny, zpevněné zdi a stropy, zakrytá okna, regulovaná výměna vzduchu, zásoby vody a jídla).
- Úkryt má být v doběhové vzdálenosti, ideálně 500 až 800 m (výklad HZS ČR).
Mapa stálých úkrytů je veřejná: HZS ČR ji uvádí na stránce Ukrytí obyvatelstva v části Rozmístění úkrytů. Po kliknutí na červenou tečku se zobrazí kapacita, odolnost a určení úkrytu. Pro Prahu je k dispozici mapa bezpečnostního portálu hlavního města. Soukromé úkryty vybudované v posledních letech v evidenci HZS nemusí být. Úkryt ve svém okolí si ověřte také na obecním úřadu, který vede evidenci staveb civilní ochrany v obci (§ 15 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.).
8. Ochranné masky, obleky a kde je získat
Prostředky individuální ochrany se vydávají jen za stavu ohrožení státu a ve válečném stavu, a to vybraným osobám: dětské ochranné vaky pro děti do 1,5 roku, dětské ochranné kazajky pro děti od 1,5 do 6 let, dětské ochranné masky pro děti od 1,5 do 18 let, ochranné masky pro osoby ve zdravotnických a sociálních zařízeních a pro jejich doprovod (§ 17 odst. 2 vyhlášky č. 380/2002 Sb.). Při běžných mimořádných událostech, například při chemické nebo radiační havárii, se nevydávají a využívá se improvizovaná ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla z dostupných prostředků (§ 17 odst. 1 vyhlášky č. 380/2002 Sb.).
- Stát podle HZS ČR nezajistí ochrannou masku pro každého občana. Ostatní osoby si je mohou koupit ve specializovaných prodejnách. Oficiální seznam prodejen se na webu HZS nepodařilo ověřit, zeptejte se proto hasičského záchranného sboru svého kraje.
- Ochranné obleky pro veřejnost oficiální zdroje HZS nezmiňují. Doporučují improvizovanou ochranu: respirátor, roušku nebo navlhčený šátek přes ústa a nos, uzavřené brýle, pokrývku hlavy, neprodyšný oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, pláštěnku nebo dlouhý kabát, rukavice, pevnou obuv a utěsnění krku, rukávů a nohavic.
- Po návratu z kontaminovaného prostředí svlékněte svrchní oděv, nejlépe v předsíni, uzavřete ho do igelitového pytle, pokud to jde, osprchujte se a oblečte si čisté oblečení, vyčistěte uši a nos a vypláchněte oči čistou vodou.
- Při úniku nebezpečných látek nevycházejte ven, zavřete a utěsněte okna a dveře, vypněte ventilaci a klimatizaci a sledujte rádio a televizi.
9. Co k tomu říká právo EU
Společný evropský zákon o civilní ochraně obyvatel neexistuje. Mechanismus civilní ochrany Unie podporuje solidaritu mezi členskými státy praktickou spoluprací a koordinací, aniž je dotčena primární odpovědnost členských států za ochranu obyvatelstva (čl. 1 odst. 3 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, ve znění nařízení (EU) 2021/836). Unijní předpisy řeší hlavně státy a provozovatele, ne jednotlivé domácnosti.
- Rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie, ve znění nařízení (EU) 2021/836: ochrana obyvatelstva, životního prostředí a majetku před přírodními i člověkem způsobenými katastrofami, včetně technologických a radiologických (čl. 1 odst. 2).
- Nařízení (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky (blackout): členský stát určuje příslušný orgán (čl. 3), zjišťuje vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí (čl. 7) a vypracuje plán rizikové připravenosti, který aktualizuje každé čtyři roky (čl. 10 odst. 8). Plán musí popsat mechanismy informování veřejnosti o případné krizi a rámec pro manuální odpínání, včetně kategorií odběratelů se zvláštní ochranou proti odpojení (čl. 11 odst. 1 písm. h) a i)).
- Směrnice (EU) 2018/1972, čl. 110: jsou-li zavedeny systémy veřejné výstrahy před bezprostředními nebo vyvíjejícími se závažnými mimořádnými situacemi, poskytovatelé mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech mají od 21. června 2022 předávat výstrahy dotčeným koncovým uživatelům. Mobilní výstrahy proto mají unijní základ a Česko je zavádí (viz oddíl 6).
- Směrnice (EU) 2022/2557 o odolnosti kritických subjektů: členské státy měly určit kritické subjekty do 17. července 2026 (čl. 6 odst. 1), opatření k provedení měly přijmout do 17. října 2024 (čl. 26 odst. 1). Týká se provozovatelů základních služeb, ne občanů.
- Strategie Unie připravenosti, společné sdělení JOIN(2025) 130 ze dne 26. března 2025: nezávazný dokument. Komise podle něj chce navrhnout pokyny, jak dosáhnout soběstačnosti obyvatelstva nejméně 72 hodin (akční plán uvádí rok 2026).
Z těchto ustanovení pro vás jako pro občana nevyplývá povinnost mít zásoby ani úkryt. Zásoby doporučují české orgány (projekt 72 hodin) a unijní strategie je zatím jen politický rámec.
10. Na koho se obrátit
- 112: tísňové volání. 150: Hasičský záchranný sbor ČR, 155: zdravotnická záchranná služba, 158: Policie ČR. V ohrožení života a zdraví volejte tísňové linky, jinak v krizi telefonujte jen když musíte.
- Obecní úřad a starosta: varování, úkryty v obci, výdejní místa vody a nabíjení telefonů, úřední deska, obecní rozhlas a aplikace.
- Hasičský záchranný sbor kraje: evidence a kontrola stálých úkrytů, dotazy k ochranným prostředkům (kontakty na stránce Základní kontakty HZS ČR).
- Krajský úřad: žádost o náhradu podle § 29 zákona č. 239/2000 Sb.
- Ministerstvo vnitra: [email protected], dotazy k projektu 72 hodin.
- Český rozhlas a Česká televize: oficiální informace v krizi.
Oficiální odkazy
- Ministerstvo vnitra: projekt 72 hodin
- HZS ČR: Ukrytí obyvatelstva a mapa stálých úkrytů
- Interaktivní mapa stálých úkrytů (HZS ČR)
- Praha: mapa úkrytů a sirén
- HZS ČR: Prostředky individuální ochrany
- HZS ČR: Varování obyvatelstva a signály sirén
- HZS ČR: kontakty hasičských záchranných sborů krajů
- EUR-Lex: nařízení (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v elektroenergetice
- EUR-Lex: směrnice (EU) 2018/1972, čl. 110 (veřejná výstraha)
- EUR-Lex: směrnice (EU) 2022/2557 o odolnosti kritických subjektů
- EUR-Lex: Strategie Unie připravenosti JOIN(2025) 130